Děsivá poznání - 2. kapitola

7. listopadu 2012 v 19:38 | Kajša |  Děsivá poznání
Z toho večera si pamatovala jen málo. Vzpomínala si, že na ni promluvila máma a odvedla ji do postele. Pak jen šálek mátového čaje a.. spousta mrtvých těl.
Vzbudil ji zas ten hlas. Správně, Dcero. S trhnutím se posadila a do očí jí vhrkly slzy.
Musela se s tím někomu svěřit, ale komu? Rodičům? Jen by se jí vysmáli. Ondrovi? Jasně, a zkazit všechny ty úžasné chvilky s ním. Ale možná.. Laurie. Byly nejlepší kamarádky už od třetí třídy a bezmezně si věřily.
Sáhla pod polštář pro mobil a poívala se na displej. Půl osmé ráno. V této době si Lucillina kamarádka ještě spokojeně spala a budit ji bylo stejně bezpečné jako čistit zuby rozzuřenému tyrovi.
Luciile se pokusila také usnout, ale na spánek už prostě neměla náladu. Vstala a šla vysmýčit ledničku. Boužel tam nenašla nic, co by ji uchvátilo, a tak se rozhodla pro nebezpečně zdravé cereálie Müsly.
Asi za půl hodiny se přistihla, jak nepřítomně zírá do zdi a konečky vlasů si namáčí v mléku. Povzdechla si a pustila se do jídla.
♥♥♥
Lucille zavolala Laurie, aby se sešly u Klementova parku. Měly to obě stejně daleko a navíc tam nikdo nechodil, takže se nemusely bát, že je někdo uslyší.
"Ahoooj!" protáhla Laurie a dívky se objaly. "Cos' mi potřebovala tak důležitého?"
"No," Lucille si odkašlala a pokusila se kamarádce vylíčit svou situaci.
Když skončila, Laurie na ni jen zírala s otevřenými ústy.. "Děláš si pr.. srandu?"
Lucille jen bezradně zakroutila hlavou.
"Ale Lus!" málem vykřikla Laurie. "to je přece strašně nebezpečný! Musíme to někomu říct. Přinejmenším tvým rodičům. Musím s tím přece něco udělat. Víš, mám o tebe strach."
Lucille si vzdychla. Přesně toho se bála, ale najednou jí to přišlo jako dobrý nápad. Říct to mámě. Proč to neudělala dřív?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama